Když žákovská samospráva ZŠ Jitřní vyhlásila turnaj ve hře „Člověče, nezlob se“, okamžitě se přihlásila celá třída 1.A. A tak v pátek 18. 2. 2011 proběhl v naší třídě 1.A turnaj v „Člověče, nezlob se“. Školní kolo pro starší žáky se sice konalo o den dříve, ale naši prvňáčci tvořili zvláštní kategorii a k turnaji si vybrali „krtečkovské“ Člověče, nezlob se. Všichni měli patřičný trénink z domova, protože tam už se každému povedlo porazit rodiče, prarodiče, sourozence či jiné příbuzné. A tak se hrálo jako o život.
A jak to vlastně dopadlo?
Kategorie 1. tříd:
- místo - Bětuška Johanová
- místo - Verunka Hanzlíková
- místo - Kamilka Samcová
Kategorie 2. a 3. třídy:
- místo - Petra Musilová
- místo - Tereza Špindlerová
- místo - Pavla Musilová
Kategorie 4. až 6. třídy:
- místo - Patrik Šmejkal
- místo - Vendula Mullerová
- místo - Karolína Vagenknechtová
I naši nejmenší prvňáčci hráli „Člověče, nezlob se“. Před turnajem byli ve skvělé formě, z případné prohry si nic nedělali.
A co mají rádi k jídlu? Jak se na turnaj připravovali?
Jindra:
houby, sbíráme je v lese s babičkou a dědou a ještě kaši a řízek
„Trénoval jsem každý den jednou, s taťkou.“
Evička:
mrkvový salát, houby
„Já jsem netrénovala. Jenom někdy hraju se všema. My jsme čtyři. Já, ségra, mamka, taťka.“
Adélka T.:
kaši a řízek
„Hrála jsem jiné Člověče. S tátou a bylo to vyrovnaný. Vyhrála jsem já, táta dvakrát, já……“
Kamilka:
rajskou
„Hrála jsem trošku s mámou, tátou a Lucinkou. No, my jsme ji to měli naučit a zrovna jí to moc nešlo.“
Terezka Š.:
rybí prsty
„Hráli jsme s dědečkem. Dobře. I s tátou.“
Adélka Z.:
špagety s kečupem
„Trénovala jsem s mámou i tátou. Nejlépe to šlo mámě.“
Bětka:
řízek, rajskou
„Hrajeme s dědou i s babičkou. Vyhrává děda.“
Denis:
mrkev, mandarinky, rajskou, rýži
„Netrénovali jsme vůbec. Máme jinou hru.“
Žanetka:
hranolky a řízek s kečupem
„Ne. To jsem musela? My máme poztrácené figurky.“
David:
škubánky s mákem
„Netrénoval. My jsme nemohli, my jsme se učili.“
Ondra:
svíčkovou se šesti (knedlíky)
„Já jsem dost vytrénovanej. To je jasné, že se taťka zlobil, ne? Praštil do stolu. Já jsem taky třikrát praštil do stolu. Mamka se nezlobila.“
Verča:
svíčkovou, bramborové placičky – babička je umí výborně
„My nemáme Člověče. Hrála jsem u babičky. Já jsem vyhrávala.“
Vojta Č.:
rajskou a někdy si přidám
„My jsme měli poztrácený. Ale hráli jsme, když mi bylo čtyři. Vyhrával jsem někdy já, někdy taťka, mamka a někdy Jonáš.“
Vojta M.:
krupicovou kaši, chutná mi všude, je mi jedno kdo ji uvaří
„Netrénoval jsem, protože se to nedá naučit. Někdy hraji s mámou. Táta má práci.“